Stručný životopis prof. Djerassiho

Carl Djerassi se narodil v roce 1923 ve V�dni, ale až ve Spojených st�tech vystudoval chemii. Vědeckou kari�ru zah�jil v americk� pobočce firmy CIBA, po několika letech pokračoval jako ředitel výzkumu ve firmě SYNTEX, kter� dlouh� l�ta symbolizovala světový pokrok ve výzkumu i výrobě steroidn�ch hormonů. Jeho dalš� akademick� kari�ra pokračovala profesurou na Stanfordsk� universitě v Kalifornii, kde vedle vědeck� a pedagogick� pr�ce dok�zal sepsat v�c než 1200 původn�ch vědeckých prac� a sedm monografi� o chemii př�rodn�ch l�tek. Kdykoliv se tehdy ve vědě objevila nov� technika, ujal se pionýrsk� role badatele, který objevoval možnosti t� kter� metodiky pro řešen� jednotlivých probl�mů strukturn� analýzy. I po mnoha des�tk�ch let jeho knihy o fyzik�lně-chemických metod�ch v organick� analýze st�le ještě slouž� studentům chemie, jeho kniha o steroidn�ch reakc�ch je st�le ještě užitečnou monografi�, kde synthetici hledaj� vhodn� př�klady.

Za svůj plodný vědecký život nasb�ral profesor Djerassi řadu čestných doktor�tů a prestižn�ch medail�. Jako jeden z m�la amerických vědců je nositelem dvou n�rodn�ch cen, a to jak za vědu, což bylo za synt�zu prvn�ho steroidn�ho antikoncepčn�ho prostředku (�National Medal of Science�, 1973), tak i za technologii, jmenovitě za nový př�stup k problematice použit� insekticid (�National Medal of Technology�, 1991). Je pravdou, že v trysku dějin již někter� oceněn� po letech ztr�cej� lesk: kdo dnes najde odkaz na to, že v anketě časopisu Time byl kdysi jmenov�n mezi 30 osobnostmi minul�ho tis�cilet�?

Osobnost profesora Djerassiho je opravdu univers�ln�: vedle čist� vědy a aplikovan� vědy byl i chladnokrevným podnikatelem (např. byl spoluzakladatelem firmy ZOECON, kter� později splynula s firmou NOVARTIS), ale i citlivým umělcem: b�sně, kr�tk� pov�dky publikoval liter�rn�ch magaz�nech už od svých 43 let. Postupně vyšlo pět jeho novel (�Kantorovo dilema�, �Bourbakiho gambit�, �Zesnulý Marx�, �Menachemovo s�mě� a �NO�), dvě autobiografie (�Mohou za to steroidy�, �Pilulka, trpaslič� šimpanzi a Degasův Kůň�) i kniha b�sn� (�Hodiny, kter� běž� pozp�tku�).

Djerassiho vztah k uměn� se projevuje i mecen�šstv�m: v kalifornsk� Woodside založil v roce 1982 uměleckou kolonii (�Djerassi Resident Artist Program�), kde mohlo okolo sedmdes�ti výtvarn�ků, spisovatelů a muzikantů ž�t a tvořit celý rok. Touto �dobř�š�� už prošlo 1800 umělců.

Skutečnou Djerassiho v�šn� se stalo drama a jeho obl�beným t�matem je věda. Jeho prvn� dramatick� d�lo je �An Immaculate Misconception�, n�zev je těžko přeložitelnou slovn� hř�čkou. Hra o uměl� inseminaci a mor�ln�ch aspektech s n� spojených měla premi�ru v roce 1997 na festivalu v Edinburghu a od t� doby byla přeložena do 11 jazyků a inscenov�na ve Spojených st�tech, Evropě a Asii. Jej� rozhlasov� verse měla premi�ru na BBC v roce 2000, pak putovala Evropou. Na stanici Vltava byla provedena pod n�zvem �Neposkvrněn�� v roce 2006.

Svou druhou hru �Kysl�k� napsal Djerassi spolu s nositelem Nobelovy ceny - Roaldem Hoffmannem pr�vě o Nobelově ceně za objev kysl�ku. Po několika stalet�ch se zd� probl�m nedůležitý, ale je stejně aktu�ln� jako dř�v, vždyť st�le přetrv�v� touha být prvn�. Hra měla premi�ru v San Diegu v roce 2001, kdy nastoupila cestu po světě. Kromě tradičn�ch evropských a amerických velkoměst se hr�la opět i v Japonsku, ale i na Nov�m Z�landu a v Korei. Jej� rozhlasov� podoba byla současně uv�děna BBC i německou televiz� při st�m výroč� založen� Nobelovy nadace.

Třet� Djerassiho hra - �Kalkul� - pojedn�v� o desetilet� trvaj�c�m soupeřen� o prioritu mezi Is�kem Newtonem a jeho současn�kem v Německu - Gottfriedem Leibnitzem. Podstata jejich sporu je aktu�ln� i dnes: kdo je prvn�, ten kdo prvn� formuluje koncept, nebo ten kdo ho prvn� publikuje? Hra měla premi�ru v San Francisku v roce 2003, skoro současně se objevila na knižn�ch pultech jako rom�n, o něco později i jako opera: hudbu složil Werner Schulze a premi�ru měla v roce 2005 v Curychu (�Zurich Opera Studiob�hne�).

Djerassiho čtvrt� hra �Ego neboli Tři na pohovce� opoušt� vědeckou t�matiku. Jej�m hrdinou je sl�vou trochu unavený spisovatel, který st�le pochybuje o skutečn� hodnotě sv�ho d�la a chce se o n� přesvědčit pokusem, v němž svůj posledn� rom�n vyd�v� za d�lo nezn�m�ho autora, který se nemůže op�rat o tradičn� podporu svých fanoušků. Hra měla premi�ru v roce 2003 v Edinburgu, jej� rozhlasov� verse o rok později v německ�m rozhlase.

T�matem p�t� Djerassiho hry - �Omyl� - je ot�zka pravdy ve světě uměn� a vědy: profesor chemie a slavný znalec uměn� tu diskutuj�, zda např. kr�sn� socha, původně považovan� za antick� d�lo, je m�ně kr�sn�, když se zjist�, že poch�z� ze 16. stolet�. Opravdu určuje hodnotu uměleck�ho d�la předevš�m autorova prestiž? Po divadeln� premi�ře v Londýně (2005), n�sledovala premi�ra rozhlasov� v Německu, a pak dalš� představen� ve světě.

Posledn�, šestou Djerassiho hrou je �Tab��, kter� byla poprv� uvedena v New Yorku v roce 2008. Navazuje na jeho prvn� hru, �Neposkvrněn��, tentokr�t už ale nejde o technický probl�m uměl�ho oplodněn� a jeho důsledky, ale o soci�ln� a kulturn� změny, k nimž doch�z� v důsledku technick�ho pokroku.

Djerassi st�le experimentuje s formou presentace: všechny hry nakonec najdou svůj ekvivalent v knižn� podobě, nov�torský byl jeho n�pad uv�dět stř�davě dvě verse jedn� a t�že z�pletky: v druh� versi Neposkvrněných (v češtině nazv�na �Petr a Pavel�) byla oplodněna vaj�čka čtyři a narodili se dva kluci s dalš�mi komplikacemi pro rodiče. Občas sv� t�ma zpracuje i pro potřeby výuky, to když se studenti s vědeckou novinkou seznamuj� formou školn�ho představen�: např. jedna jeho hra se nazýv� NO, což neznamen� negaci, ale vzorec kysličn�ku dusnat�ho, l�tky, kterou v roce 1992 časopis Science označil za �molekulu roku�. Jeho zat�m posledn� d�lo jsou �Čtyři Žid� na Parnasu� (2006), fiktivn� diskuse o smyslu života, kter� se mezi čtyřmi slavnými osobnostmi odehr�v� na onom světě. V několika představen�ch tohoto �sc�nick�ho čten�� autor s�m hr�l roli německ�ho liter�ta Waltra Benjamina.

Djerassiho posedlost uměn�m byla kdysi překvapen�m pro ty, kdo ho znali jako vědce. Dnes už o jeho př�slušnosti k cechu kumštýřů nikdo nepochybuje, proto n�s už tak� dnes nepřekvap� dalš� Djerassiho hobby: sběratelstv� uměleckých děl. Djerassi shrom�ždil velkou č�st tvorby švýcarsk�ho umělce a teoretika Paula Klee, jeho sb�rka byla vystavena v mnoha galeri�ch světa. Teď je jedna č�st um�stěna v Museu modern�ho uměn� v San Francisku, druh� ve v�deňsk� Albertině. Jin� sběratel� – filatelist� – mohou Djerassiho tv�ř vidět na jedn� rakousk� zn�mce, kterou Rakouský poštovn� �řad vydal k jeho osmdes�tin�m v roce 2003. Na origin�ln�m arš�ku (http://www.djerassi.com/stamp/index.html) je zobrazena i obecn� struktura jeho milovaných steroidů.